Cítit svou nepřemožitelnost

Cítit svou nepřemožitelnost
Autor: Jana Marie • Zpět na BLOG  
Cítit svoji nepřemožitelnost
_____________________

Moc vás zdravím 💚
Dnes vám chci ukázat něco nádherného

/předesílám, že je to i o nemoci,
kdo to dál číst nechce.../

🔹 Spolupracuji s úžasnou ženou,
která je na své cestě k uzdravení,
mě si zvolila jako svého pomocníka.

Od začátku měla směrem ke mně tento
moudrý postoj, žádné "vyléčite mě??",

🔹 ale vědomí toho, že je to její cesta
a někdo šikovný může být nejvýš
její pomocník, ale né spasitel.
-----

A já vám chci ukázat, jak takový člověk
komunikuje, co mi například včera napsala.

Já si totiž myslím, že JE to z toho CÍTIT,

🔹 ta síla a ta schopnost záměru...
Tak proto to nabízím ke čtení.
----------------

"Dobrý večer, Jano Marie
Máte pravdu, jsem dobrá, moje tělo je úžasné.
A vy mi pomáháte ❤️

Já vůbec nemám pocit, že by nějakou zásluhu měli lékaři a jejich léčba, ale že jsem dobrá já.
Nádor měl (...) cm, teď je poloviční, za měsíc.

Ještě jsem s doktorkou pořádně nemluvila, jen mi to řekla těsně před uspáním na sále, ale odhaduji, že museli být překvapeni.

Já zase začínám cítit svoji nepřemožitelnost.

Chvíli, během té doby, jsem se bála, že umřu, když jsem nemohla pořádně vstát a jen jsem spala.

Bylo to, jako když padám na dno.

Ale už je to tak minim. 3 týdny, co jsem se ode dna odrazila a letím vzhůru k hladině, kde se třpytí sluneční paprsky.
----

Nebála jsem se "té hrozné rakoviny, na kterou se umírá" ale svého nesouladu, který zapříčinil tento životní parakotoul.

Děkuji svému tělu, že se uzdravuje a nabírá sily. Těším se, až venku na trávě udělám pár hvězd.
Já si na tom dně, kdy jsem si nedokázala a nebyla schopná cokoli představovat hezkého, jen říkala "Ať je to lepší, lepší, lepší"
- a ono to začalo být lepší a lepší.

Mně se dostalo, zde v nemocnici i odpovědi na téma preventivních prohlídek, na které jsem nechodila.
Já si totiž myslím že i kdybych chodila, tak se to někde nějak projeví jinak.

Je tu mladá žena, která na prohlídky chodila, v posledním roce byla 2x (…) a přesto má nádor, který nejde operovat a podstupuje stejné procedury jako já.

Já si o nemoci nečtu, nehledám žádné další způsoby, jak se uzdravit. Ztělesňuji si zdravé tělo, pomáháte mi vy, mám cukrové kuličky (homeo) a učení Abraham.

A mám takový pocit, že se na něco těším, ale ještě nevím na co, něco víc, co se z této situace ještě vyloupne.
Už mi rostou v pařeništi ředkvičky a zasela jsem okurky, abych si předpěstovala.
Tak já se zase ozvu"
----------------------

🔹 Cítíte to? Cítíte tu sílu...?
Některé řádky berou dech, že...

Ten pád na dno si dobře vybavuji,
cítila jsem to i já /když jsem během
léčení s klientem propojená/.

To se mi vůbec nelíbilo... je maminka.
🔹 Ale nezbývalo, než věřit, že to dno
bude odrazové místo.

Ta paní i tehdy komunikovala, moc jsem
jí obdivovala.

Myslím, že teď už opravdu letí vzhůru
k třpytivé hladině a k ředkvičkám.
🌊☀️ 🌊☀️ 🌱🌱🌱

Přeji nový týden v radosti ze zdraví,
JANA MARIE

© 2024 Jana Marie eden, Praha • Všechna práva vyhrazena.
Tvorba webových stránek - webSEO.cz